Makara — Mýtus nebo skutečnost? Dinosauři ve Šrímad Bhágavatámu

Jul 10 2011 - Krishna Talk 127
Artists Rendtion of a Pliosaur
Makara — Myth or Fact? Dinosaurs in Srimad Bhagavatam - Photo
Ganga on a Makara
Botton Jaw of a Pliosaur
Artists Rendition of a Pliosaur
Dinosaur Eggs in Gujerat
Makara-dhvaja
The Skeleton of an Ambulocetus
Pliosaur Teeth
A Dinosaur Egg Found in Gujerat
A Man Holding a Dinosaur Egg in Gujerat
Varuna Riding a Makara
The Jaws of a Pliosaur
The Head of a Pliosaur
Dinosaur Eggs in Gujerat
Dinosaur Eggs in India

English

V sanskrtu slovo „Makara“ znamená „mořský drak“ nebo „vodní příšera“ a v hinduistické a buddhistické tradici byla Makara dlouho považována za mýtické stvoření. Malby a sochy tohoto fantastického stvoření je možné nalézt v Indii, Nepálu, na Srí Lance, v Barmě, Thajsku, Kambodži, Malajsii, Indonésii, Vietnamu, Číně a Japonsku – prakticky všude v Asii.

Makara je v Indii známá jako vahana (dopravní prostředek) Gangy-déví – bohyně řeky Gangy a jako vahana boha moří Varuny. Makara je také odznakem Kámadévy (boha chtíče) a jeho vlajce se říká makara-dhvaja, neboli vlajka, která na sobě nese malbu Makary. V hinduistické astrologii je Makara také astrologickým znamením Kozoroha. Při troše hledání zjistíme, že toto zvláštní mýtické stvoření bylo velmi populární jak v dávných dobách, tak je i v současnosti. Ale je mýtické?

Makara je často zobrazována s hlavou krokodýla, s kozími rohy, s tělem antilopy a hada, ocasem ryby nebo páva a s nohami pumy. Říká se, že Varuna je jediný, kdo může Makaru ovládat a nebojí se jí (kromě Kršny).

V některých překladech Gíty je „Makara“ kvůli zjednodušení překládána jako žralok. Ale není to žralok. Timingila, která je často v jiných védských textech zmiňována spolu s Makarou, je klasifikována jako žralok – žralok monstrózních rozměrů.Toto téma je podrobněji rozebíráno v článku Kršna Talk česky č. 88.

Mahábhárata zmiňuje Timingilu a Makaru, které pobývají hluboko v oceánu spolu s ostatními obrovskými mořskými tvory:

 

timingilah kacchapasca tatha timi timingilah
makarascatra drsyante jale magna ivadrayah

„Byly vidět Timingily, želvy, Timi-timingily a Makary, které byly jako velké skály ponořené do vody." (Mahábhárata, Vana-parva, 168.3)

Ajurvédský text z 6. století př.n.l., známý jako Susruta Samhita, také jmenuje Timingilu a Makaru jako jedny ze strašlivých druhů ve vodním světě:

timi-timingila-kulisa-pakamatsya-nirularu
nandi-varalaka-makara-gargaraka-candraka
mahamina-rajiva prabhrtya samudrah

„Timi, Timingila, Kuliša, Paka-matsja, Nirularu, Nandi-Varalaka, Makara, Gargaraka, Chandraka, Mahamina a Radžíva atd. tvoří rodinu mořských ryb." (Shushruta-samhita, kap. 45)

Ve Šrímad Bhágavatámu jsou Makary a Timingily zmiňovány jako predátoři, kteří útočící na Markandeju Rišiho:

ksut-trt-parito makarais timingilair upadruto vici-nabhasvatahatah
tamasy apare patito bhraman diso na veda kham gam ca parisramesitah

„Sužován hladem a žízní, napadán obrovskými Makarami a Timingilami a bičován větrem a vlnami se Markandeja bezcílně pohyboval nezměrnou temnotou, která ho obklopovala. S rostoucím vyčerpáním ztratil veškerou schopnost orientace, takže nedokázal rozlišit nebe od země." (Bhágavatám 12.9.16)

Bhagavad-gíta zmiňuje Makaru ve verši 10.31 takto:

pavanah pavatam asmi ramah sastra-bhrtam aham
jhasanam makaras casmi srotasam asmi jahnavi

„Ze všeho, co očišťuje, jsem vítr a z těch, kdo umí vládnout zbraní, jsem Ráma. Mezi rybami jsem Makara a z vodních toků Ganga."

Makara je popsána ve Védských textech jako napůl zvíře, napůl vodní živočich a dravec – skutečné monstrum z hlubin. Často bývá vykreslena s ústy krokodýla, tělem ryby, ocasem páva a tlapami pumy, a tak Makara obdržela mýtický status.

Nyní vyvstává otázka – je Makara mýtické stvoření, nebo skutečné? A pokud skutečné, tak jak mohla být umělci po staletí zobrazována s tolika rozdílnými částmi zvířecích těl? Když se člověk podívá na poslední vědecké objevy a vezme v úvahu trochu poetismu, který je umělcům vlastní, tak takzvaně mýtická Makara se stává skutečnější než život.

Poslední archeologické objevy odhalují to, čemu paleontologové říkají Pliosaurus. Zkamenělina Pliosaura byla nalezena v Dorsetu v Anglii v roce 2003 a až do roku 2008 trvalo její přemístění ze skalního útesu, kde byla nalezena. Když byla zcela vykopána, odhalila mořskou nestvůru pozoruhodných detailů.

Vědci se domnívají, že zkamenělina Pliosaura je stará asi 155 milionů let a žila v obdobích jury a křídy, kdy byla jedním z největších dravců v oceánu.

Paleontolog Richard Forrest to pro BBC komentoval slovy: „Toto je kultovní exemplář – jeden z nejzajímavějších, jaké jsme za poslední léta viděli. Byl to pravděpodobně nejobávanější dravec, jaký kdy žil. Když stojíte před jeho lebkou, můžete si představit tuto obrovskou bestii, jak zírá přímo na vás, zmrazí vás svým hlubokým pohledem a zaútočí. Vstávají z toho vlasy hrůzou na hlavě.“

Dr. Forrest pokračoval sdělením, že mohutné tělo tohoto stvoření, které bylo ve vodě poháněno čtyřmi končetinami jako pádly, nebylo dosud nikdy nalezeno, a to ani jako zkamenělina. Na základě lebky dlouhé 2,4 metrů vědci odhadují, že celý Pliosaurus mohl být dlouhý 15 až 18 metrů. Opravdu působivé.

Zde navrhujeme zvážit, zda Pliosaurus nemohl být onou mýtickou Makarou. A nebyli bychom první, kdo přirovnává tajemnou vodní příšeru k Makaře. Narazili jsme také na zmínky o stvoření zvaném Ambulocetus, které mohlo chodit stejně jako plavat. Žilo na začátku eocénu před asi 50 miliony lety. Zkamenělina Ambulocetuse byla nalezena na pobřeží Pákistánu a patří do období, kdy Pákistán a Indie byly jedním ostrovem v Indickém oceánu pomalu unášeným směrem k pevninskému šelfu Asie. Někteří krypto-zoologové uvádějí, že Abulocetus je kandidátem na Makaru, i když většina vědců se přiklání k tomu, že Ambulocetus zaplňuje evoluční mezeru mezi vodními a suchozemskými živočichy.

Jendou Šríla Prabhupáda zmínil v rozhovoru s Pustou Kršnou, že ve Védách se nehovoří o dinosaurech, a proto on nevěří, že existovali. Ale pak jindy Sadaputa líčil, že když se Prabhupády někdo zeptal na dinosaury, odpověděl, že nejsou vyhynulí. Tak jak je to? Opravdu není ve Védách žádná zmínka o dinosaurech, nebo Prabhupáda jen popíral vědecké poznání a objevy, protože většina vědců v jeho době popírala Védské vědění? My se přikláníme k této možnosti.

V každém případě nacházíme odkaz na to, co klidně mohlo být chápáno jako dinosauři, ve Šrímad Bhágavatámu, kdy démoni a polobozi jeli do bitvy na podivných stvořeních:

grdhraih kankair bakair anye syena-bhasais timingilaih
sarabhair mahisaih khadgair go-vrsair gavayarunaih
sivabhir akhubhih kecit krkalasaih sasair naraih
bastair eke krsna-sarair hamsair anye ca sukaraih
anye jala-sthala-khagaih sattvair vikrta-vigrahaih
senayor ubhayo rajan vivisus te ’grato ’gratah

„Ó králi, někteří vojáci bojovali na zádech supů, orlů, jeřábů, sokolů a ptáků bhāsa. Některé nesly timiṅgily, jež spolknou i obrovskou velrybu, jiné vezli śarabhové a další seděli na buvolech, nosorožcích, kravách, býcích, gavayách (divokých kravách) a aruṇách. Jiní bojovali na hřbetech šakalů, krys, krikalasů (ještěrů), králíků, lidských bytostí, koz, černých jelenů, labutí a kanců. Takto usazeni na vodních, suchozemských i létajících zvířatech, z nichž některá měla znetvořená těla (vikrita–vigraha), postupovali vojáci obou armád proti sobě.“ (Bhag. 8.10.10-12 – Bitva mezi polobohy a démony)

Zde nacházíme fantastický popis vahanů použitých ve velké bitvě v dávném starověku, ale některá popisovaná stvoření nemají žádný anglický nebo indo-árijský ekvivalent, jako například bhāsa, śarabhové, timingily, gavaya, aruṇy, krikalasy a vikrta-vigraha. Co je to za stvoření a proč nemají žádný překlad v moderních jazycích? Mohla by být vyhynulá? Mohla by některá z nich být to, čemu dnes říkáme dinosauři? Myslíme, že je tomu tak. Už jen fakt, že je zmiňována timingila, je dostatečným důkazem, že některá z těchto stvoření jsou hroziví predátoři. Ale která z nich?

Vikrta-vigraha je překládáno jako „živočichové se zdeformovanými těly“ a krikalasa jako „velká ještěrka“. Takže když něčí protivník jede na zlém zvířeti jakým je nosorožec nebo timingila – je pak rozumné jet do bitvy na obyčejné ještěrce, i když je veliká? Krikalasa je „velká ještěrka“ – to zní jako dinosaurus! A vikrta-vigraha jsou „živočichové se zdeformovanými těly“ – opět to zní jako dinosauři! V každém případě žádný zde zmíněný vahan nemohl být obyčejný - dokonce i lidští vahani museli být obři. Takže dává smysl, že pokud člověk bere tyto příběhy jako opravdu skutečné, pak ta stvoření, o kterých dnes hovoříme jako o dinosaurech, mohla být určitě mezi vahany zmíněnými ve Šrímad Bhágavatámu.

Gavaya zmíněná výše ve verši se překládá jako „kráva z džungle“ a je zajímavé, že tyto „krávy z džungle“ (známé také v moderní hindštině jako nila-gaya, modré krávy) ještě stále existují ve Vrndávaně v Indii a v jejím okolí, a jako Makara mají charakteristiku tří různých živočichů - krávy, koně a jelena. Až jednou takové podivné zvíře uvidíte, nebudete mít žádné pochyby, že je to stvoření „tři v jednom“. Takže proč by nemohla existovat Makara s ústy krokodýla, tělem ryby a ocasem páva? Jenom jste ji ještě neviděli. Ale vypadá to, že archeologové v Anglii jsou něčemu na stopě v souvislosti s jejich posledním objevem Pliosaura.

Je pravda, že krkalasa a bhasa nejsou jednoduše srovnatelné s Tyranosaurem Rexem a Pterodaktylem, ale opět – proč ne? Zdá se, že stačí jen dát si jedna a jedna dohromady.

Ano – dinosauři jsou zmíněni ve Šrímad Bhágavatámu a zřejmě i na dalších místech rozsáhlé védské literatury. Bohužel, byla to teorie některých náboženských myslitelů, že vědci padělali pozůstatky dinosaurů („dal je tam Ďábel“) jednoduše proto, aby dodali věrohodnost evoluční teorii. Ale myslím, že můžeme klidně říci, že zde není rozpor s opakovanými objevy dinosaurů v různých částech světa, a dokonce i v Indii.

Ano, zkameněliny dinosaurů a dokonce i dinosauří vejce byly objeveny v Gujaratu v Indii (http://news.bbc.co.uk/2/hi/8671676.stm). Ačkoliv – když bylo zkamenělé vejce poprvé objeveno, vesničané si ho vzali domů a začali ho uctívat jako Šiva-lingam (typičtí hinduisti).

Pokud je zřejmé, že vědci neběhají kolem falešných dinosauřích fosilií a že dinosauři v Indii skutečně existovali, pak je rozumné dojít k závěru, že dinosauři jsou opravdu zmíněni ve védské literatuře a že archeologové mohli nedávno najít v Anglii právě fosilie Makary.

Ovšem případ fosilií Megalodona, neboli Timingily, jak bylo zmíněno v článku Kršna Talk česky č. 88, se může jevit jako mnohem přesvědčivější než to, že fosilie Pliosaura jsou fosiliemi Makary. Ale i to je možné. Také však stojí za to znovu připomenout předchozí bod týkající se stáří člověka.

Podle vědeckých údajů se odhaduje, že poslední Pliosaurus a Megalodon žili na naší planetě asi před 1,5 miliony lety. To je už velmi dávno, zvláště v porovnání s odhadovaným stářím (podle vědců) prvního člověka – 250.000 let. To by znamenalo, že Pliosaurus a Megalodon vyhynuli 1.250.000 let před tím, než první člověk mohl promluvit souvislou řečí, začal pořizovat záznamy nebo se pokusil něco napsat.

Zdá se, že Pliosaurus a Megalodon byli stejná stvoření jako Makara a Timingila zmiňované ve Védských textech. Ale co je na tom tak úžasné a zajímavé a proč to vše zmiňujeme?

Dle našeho názoru západní učenci tvrdí, že Bhágavatám byl napsán v 9. století n.l., Rámájana ve 4. století př.n.l. a Mahábhárata mezi 8. a 4. stoletím př.n.l. Ale pokud tomu tak je, jak mohli autoři těchto knih vědět o stvořeních přebývajících v oceánu, o jejich velikosti, o jejich zuřivé agresivitě a o složení jejich stravy, když tato stvoření vyhynula před 1,5 milióny lety? Bhágavatám, Rámájana a Mahábhárata všechny zmiňují existenci Makary/Pliosaura a Timingily/Megalodona. Odkud ale autoři získali tyto informace?

Když (podle vědeckých odhadů) se na této planetě objevil lidský život 1.250.000 let poté, co Megalodon/Timingila vyhynuli – kdo řekl védským autorům o těchto stvořeních? Jestliže neexistoval na této planetě lidský život v období po vyhynutí Pliosaura a Megalodona a před 250.000 lety, jak mohli spisovatelé védských textů o takových věcech vědět? A že je zřejmé, že to věděli.

Vědci a učenci budou muset nad touto otázkou hloubat, ale pro nás je to jednoduché – na této planetě byl lidský život od jejího prvopočátku a znalosti všech těchto věcí byly předávány věky skrze učednickou posloupnost guruů a žáků.

Topic: History