Guru je jeden

Oct 2 2010 - Krishna Talk 112

English

Význam fráze „Guru je jeden“ je odvozen ze sanskrtského tvrzení akhanda-guru-tattva. To znamená absolutní (akhanda) princip guru-tattvy. Tato absolutní guru-tattva se manifestuje ve třech aspektech, a to caitya-guru, diksa-guru a siksa-guru. Caitya-guru je Nadduše v srdci živé bytosti. Diksa-guru a siksa-guru jsou dva druhy guruů, kteří se zjevují vnějšně jako čistí oddaní Nejvyššího Pána. Diksa a siksa-guruové jsou považování za stejné manifestace Kršny, protože se zjevují, aby přivedli žáka zpět k Bohu. Diksa a siksa guruové existují jako jednotliví Vaišnavové, ale ve skutečnosti jsou jeden – jsou stejnou manifestací Kršny a proto se říká, že jsou jeden. 

Pozice bona-fide gurua ve vědomí Kršny je bona-fide žákem realizována po jednotlivých stupních, podle stupně pokroku každého žáka. Jako první může žák realizovat, že guru je zástupcem Kršny. Další, vyšší úroveň je, že žák realizuje, že guru je manifestací Baladévy Prabhua nebo Šrí Nitjánandy Prabhua. Baladeva-tattva je energie Nejvyššího Pána, která projevuje zábavy neboli lílu Pána. Baladéva Prabhu se zjevuje přímo jako Šrí Nitjánanda Prabhu, aby získal podmíněné živé bytosti pro transcendentální službu Pánu. Agitace jménem Nejvyššího Pána je práce pro Šrí Gurudévu a proto je považován za projev Baladévy Prabhua nebo Šrí Nitjánandy Prabhua.

Baladéva Prabhu, nebo Šrí Nitjánanda Prabhu, je konečnou podstatou gurua (guru-tattva) pro všechny oddané v náladě dasya, sakhya, a vatsalya-rasa, jak v Kršna-líle, tak v Gaura-líle. Podle žákova pokroku v rasa-tattvě žák zrealizuje, že Šrí Gurudéva je vedoucí jedné ze skupin věčných služebníků Nejvyššího Pána.

Dalším vyšším stupněm realizace žáka je, že guru je vedoucím skupiny v náladě madhurya-rasa jako služebná (ať už sakhi nebo manjarí) Šrímatí Rádhárání. Šrímatí Rádhárání je nejvýše postavená ve skupině madhurya-rasa, protože jen Ona jediná ví, jak uspokojit transcendentální smysly Šrí Kršny. Když se toto pochopení rozvine v srdci bone-fide žáka, brzy zrealizuje, že Šrímatí Rádhárání Samotná přímo převzala pozici Šrí Gurudévy. Nejvyšší koncept guru-tattvy odhalený Šrílou Rúpou Gosvámím a dalšími věčnými služebníky Šrí Čaitanji Maháprabhua bylo to, že Šrímatí Rádhárání je nejvyšší guru. Rádhárání je mistryní láskyplných výměn – dokonce i Šrí Kršna je v takových případech Její milovaný student. Proto na posledním stupni realizace ve vědomí Kršny žák pochopí, že Šrí Gurudéva je přímou manifestací Šrímatí Rádhárání.

To, že je Šrí Gurudéva manifestací Šrímatí Rádhárání, je hlavním význam verše Višvanátha Čakravartího Thákury: saksad-dharitvena samasta-sastrair – „Duchovní učitel je nejdražším služebníkem Šrí Hariho a neliší se od Nejvyššího Pána“.

Nejdražším služebníkem Kršny (Šrí Hariho) je opravdu Šrímatí Rádhárání a její forma se neliší od Nejvyššího Pána. Rádhá a Kršna jsou Jedna Absolutní Pravda projevující se jako dva, za účelem užívání si transcendentálních zábav.

radha-krsna pranaya-vikrtir hladini saktir asmad
ekatmanav api bhuvipura deha-bhedam gatau tau
caitanyakhyam prakatam adhuna tad-dvayam caikyam aptam
radha-bhava-dyuti-suvalitam naumi krsna-svarupam

Milostné zábavy Rádhy a Kršny jsou transcendentálními projevy Pánovy vnitřní energie blaženosti. Ačkoliv jsou Rádhá a Kršna jedním, co se týká Jejich totožnosti, sami se navěky oddělili. A nyní se tyto dvě transcendentální osobnosti opět spojily v podobě Šrí Kršny Čaitanji. Klaním se Jemu, jenž se zjevil s náladou a barvou pleti Šrímatí Rádhárání, i když je Kršna Samotný. (C.c. Adi 1.1.5)

Na základě výše uvedeného může být Šrí Gurudéva také realizován jako gaura-tattva neboli nelišící se od Šrí Čaitanji Maháprabhua. V tomto případě žák nakonec pochopí, že Šrí Gurudéva je přímou manifestací Šrí Gadádhary Pandita, který je bhava neboli manifestací emocí Šrímatí Rádhárání.

dvijendra-vrnda-vandya-pada-yugma-bhakti-vardhakam
nijesu radhikatmata-vapuh-prakacanagraham
asesa-bhakti-sastra-siksayojjvalamrta-prabam
bhajamy aham gadadharam supanditam gurum prabhum

Uctívám vysoce učeného duchovního mistra, Šrílu Gadádharu Prabhua, který rozšířil sladkost oddané služby a jehož lotosová chodidla jsou uctívána králi bráhmanů. Mezi svými důvěrnými společníky vyjevuje svou skutečnou podobu jako Šrímatí Rádhárání. Rozdává nektar extatické sladkosti milostné lásky gopií, striktně následujíc instrukce všech Písem. (Sri Sri Gadadharastakam 6)

Výše zmíněné stupně guru-tattvy jsou všechny relativní realizací pozice gurua podle pokročilosti žáka ve vědomí Kršny. Toto je Gaudiya-siddhanta guru-tattvy, jak bylo vyjeveno předchozími áčárji v naší parampaře.

Pozice gurua je relativní podle žákových realizací, ale ve všech případech guru znamená „Kršna“. Pozice gurua ve smyslu typu vnitřní služby žáka bude více a více specifická, jak žák bude dělat duchovní pokrok ve vědomí Kršny, ale ten samý akhanda-guru-tattva (absolutní princip) pořád zůstane. Guru je jeden.

Všechno v Absolutním světě je také Absolutní. Každá částečka Nekonečného je také Nekonečná, ale k ochutnání duchovní různorodosti v Absolutním světě je nezbytné rozvinout transcendentální rozlišování.

Šríla Prabhupáda říkával „Guru znamená opakovat slova Kršna bez toho, aby si člověk přidával svůj vlastní výklad, a proto guruové nemohou být dva.“

Kršna říká: acaryam mam vijaniyan – „Člověk by měl pochopit, že áčárja jsem Já.” (Bhag. 11.17.27). Tento verš, ač obecný, ve skutečnosti znamená, že Guru se neliší od Kršny, a také naznačuje, že se Guru neliší od Šrímatí Rádhárání. Vlastní „Já“ Šrí Kršny je Šrímatí Rádhárání.

Ačkoliv je guru ve většině případů džíva (jiva-tattva), neměl by být za takového považován. Jeho pozice je dvojitá. Jako Vaišnava je považován za džívu, ale žák k němu nemá takový vztah. Žák má k němu vztah zejména jako k zástupci Kršny, který je v Gurudévovi projeven jako guru-tattva. Neříkáme, že Gurudéva je jiva-tattva, spíše říkáme, že Gurudéva je guru-tattva nebo acarya-tattva. Tímto způsobem žák vždy udržuje koncepci Šrí Gurudévy nad koncepcí obyčejné lidské bytosti.

Oddaní toto málokdy rozlišují, ale to je proto, že se neponoří hluboko do oceánu vědomí Kršny. Madhyama-adhikari znamená rovinu důkladného a pečlivého rozlišování. Toto rozlišování je nezbytné pro dosažení úrovně uttama-adhikari (prvotřídního oddaného).

Na Ekádaší můžeme nabízet prasádam z obilovin fotografii (obrázku) Gurudévy na oltáři, když jsme zaměstnáni uctíváním Božstev Rádhy a Kršny, ale v jeho pokoji v ten samý den nabízíme Gurudévovi standardní Ekádaší prasádam. Když žák provádí uctívání, nevidí žádný rozdíl mezi Guruem a Kršnou, ale když poskytuje osobní službu Šrí Gurudévovi, žák dělá rozdíly, aby potěšil Gurudévu a vidí ho jako Vaišnavu (služebníka Pána) a ne přímo jako Pána. V případě, že guru prohlašuje, že je Kršna, je jasné, že nemá žádné skutečné znalosti vědy o vědomí Kršny. Bona-fide guru nikdy neprohlašuje, že je Kršna.

Je standardem v Gaudiya sampradayi, že lístky tulasí jsou obětovány pouze lotosovým nohám Kršny (visnu-tattva), ale žák, který chápe, že guruovo srdce a Kršnovo jsou jedním, umísťuje lístky tulasí na hruď Šrí Gurudévy zatímco provádí uctívání.

O jednotě gurua musíme přemýšlet tak, jak je stanovené v guru-mantře (aim gurave namaha) a guru-gayatri „Uctivě věnuji své srdce a svou duši svaté službě Šrí Šrí Rádhá-Kršny skrze službu Šrí Gurudévovi, který je neoddělitelným projevem Jejich milosti.“

V guru-gayatri označuje slovo krsnanandaya vnitřní identitu gurua v kršna-líle. Někdy je slovo gaura-priyatva také používáno v guru-gayatri a takto označuje identitu gurua v gaura-líle. Kršna-líla a gaura-líla jsou také považovány za jednu, neliší se od sebe.

Význam slova krsnanandaya lze rozdělit do tří částí:

(1) Krsnananda znamená meditovat o guruovi, jehož vnitřním štěstím jeho života je Kršna, nebo o guruovi, jehož srdce je zaplněno krásou extatické lásky ke Kršnovi.

(2) Krsnananda znamená meditovat o guruovi, jenž dává potěšení svému nejdražšímu Pánu Kršnovi skrze čistou oddanou službu.

(3) Ve slově krsnananda, krsna je Šrí Kršna a ananda je hladini Šrímatí Rádhárání, takže krsnanandaya znamená meditaci o Šrí Gurudevovi, jenž je zástupcem jak Rádhy, tak Kršny dohromady. Tyto tři aspekty výrazu krsnanandaya je možné aplikovat na gurua.

Výraz gaura-priyatva je další významná definice Šrí Gurudévy. Slovo gaura-priya má dva významy:

(1) je to někdo, kdo je drahý Gaurovi.

(2) je to někdo, v jehož životě je Šrí Gaura nejdražším objektem oddanosti

Podle realizací čistých oddaných jsou významy gaura-priya a krsna-priya stejné - guru v krsna-lile  a guru v gaura-lile se neliší.

Čím více bádáme nad principem guru-tattvy, tím více vidíme, že existuje jednotnost a různorodost mezi Šrí Gurudévou a Kršnou (mezi Kršnou a Jeho energií) – to je acintya-bhedabheda-tattva neboli současná jednotnost v různosti, jak učí Šrí Čaitanja Maháprabhu.